Buněčná imunita – co to je, jaké existují typy a proč se o ni zajímat?

Silná imunita je nejlepší štít proti virům a bakteriím. Zčásti je dána geneticky, ale ovlivnit ji můžete i životním stylem. V odolnosti vůči nemocem hraje zásadní roli buněčná imunita – jak ji ale podpořit, abyste se na ni v přítomnosti virů a bakterií mohli spolehnout?


Kolik typů imunity máte?


Fungování imunity není jednoduchá záležitost – ve skutečnosti je vaše imunita komplexní systém, který můžeme ve zkratce rozdělit na čtyři základní typy – podle vývoje: na přirozenou (vrozenou) a získanou (adaptivní) imunitu, a podle typu obrany: na buněčnou a látkovou imunitu. 


Vrozená nebo také přirozená imunita zajišťuje, že některé organismy nemohou určitou nemocí vůbec onemocnět. Například ptáci jsou odolní vůči lidským nemocem, protože jejich přirozená tělesná teplota dosahuje 40 stupňů – což efektivně zabraňuje množení původců lidských nemocí. Adaptivní imunitu proti konkrétní nemoci můžete získat buď očkováním, nebo proděláním nemoci. Imunitní systém si pamatuje své předchozí reakce a v případě opakované infekce reaguje mnohem rychleji. Reakci zprostředkovávají bílé krvinky a zajišťují jak buněčnou, tak látkovou imunitu. 


Co je to buněčná imunita


O buněčnou imunitu se starají bílé krvinky. Existuje jich několik typů a jsou hlavním pilířem vašeho imunitního systému. K těm nejpodstatnějším patří fagocytární buňky a lymfocyty. Obranyschopnost zajišťují několika způsoby – cizorodé částice buď pohltí a stráví, nebo je uzavřou do váčku či uzliny. Mají také cytotoxické účinky, kdy vir či patogen jednoduše usmrtí. 


Snížená buněčná imunita


Na buněčnou imunitu má vliv několik faktorů – vaši genetickou predispozici sice neovlivníte, ale s dalšími proměnnými se dá dobře pracovat. Naučte se vyhýbat nadměrné fyzické zátěži, psychickému stresu a sestavte si vyvážený jídelníček, který obsahuje dostatek makro i mikroživin. Naopak ze své životosprávy vyškrtněte alkohol, kouření, nedostatek pohybu a spánku, stres či nezdravá jídla. To vše oslabuje nejen buněčnou imunitu, ale celkově váš imunitní systém. Špatná funkce bílých krvinek pak vede nejen k nižší odolnosti vůči virům a bakteriálním nákazám, ale také ke vznikům poruch imunitního systému. Patří k nim například cukrovka, leukémie, alergie, celiakie, Crohnova choroba či ulcerózní kolitida.


Měření buněčné imunity


Jak je na tom vaše buněčná imunita, odhalí jednoduchý odběr krve. V dnešní době jde o novinku a aktuální je testování buněčné imunity proti onemocnění covid-19. Odběrem krve zjistíte, zda vás dokáže imunitní systém dlouhodobě chránit před nemocí – a to bez ohledu na to, zda máte či nemáte dostatek protilátek (ať už jste je získali vakcinací nebo proděláním nemoci). Kromě protilátek vás totiž před virózami a nákazami všeho druhu chrání právě silná buněčná imunita. 


Posílení buněčné imunity


Na silnější buněčné imunitě musíte zapracovat hned na několika frontách. Jako první jsou správně fungující střeva, kde se nachází až 70% všech imunitních buněk. Kromě vyvážené stravy, kterou jsme skloňovali již několikrát, se zaměřte i na podporu zdravé střevní mikroflóry pomocí prebiotik a probiotik. Prozkoumejte složení – ne každá probiotika v lékárně totiž nabízí dostatečnou koncentraci bakterií a vy tak jen vyhodíte peníze za nefunkční produkt. Při výběru doplňků se řiďte studiemi s prověřenými informacemi.


Potraviny ze supermarketů obsahují méně živin, vitaminů a minerálů než ty v bio kvalitě, které ale zase neseženete každý den. Proto je dobré podpořit jídelníček užíváním doplňků – pro silnější buněčnou imunitu se zaměřte na zinek, selen, vitaminy C, D, E a v neposlední řadě také kyselinu listovou, která podporuje tvorbu bílých krvinek. 


Vyzkoušet můžete také astaxanthin, jehož účinky dlouhodobě zkoumají na Washingtonské státní univerzitě. Podle studií z let 2003–2010 se astaxanthin nejen efektivně podílí na tvorbě imunitních krevních buněk (lymfocytů), ale také zvyšuje jejich schopnost likvidovat infekční viry a bakterie.